O tichu, které není prázdné
Některé dny mají své ticho.
Ticho, které neznamená prázdno.
Je to ticho, ve kterém není cítit pustota.
Ticho, ve kterém nemusíš nic být, k něčemu dospět, něco vysvětlit.
Jen se posadíš ke stolu.
Čas se na chvíli zastaví, hrnek ti pomalu vychladne.
Vzpomínky, které nejsou vzpomínky na nic konkrétního.
Možnosti, které nejsou plány, úkoly ani cíle.
Ticho, které tě neprosí o odpovědi.
Jen tak vedle tebe sedí.
Někdy je dobré se posadit a nechat myšlenky, aby si sedly k nám.
Netlačit na ně. Neskládat. Neuspořádávat.
Nepáčit je do šuplíků světa.
Ticho není prostor bez zvuku.
Je to místo, kde se čte.
Nebublá prázdnem.
Neptá se proč.
Neříká, co dál.
Jen tiše je.